Trochu jiný pohled na dějiny

Osvětim - poslední zastávka života

I takhle by se dalo nazvat to, co jsme viděli v pondělí 30. dubna. Ráno se žáci devátých tříd ZŠ Tyršova sešli u dvou autobusů a vyrazili za tajemnem – za tím, o čem dosud jen četli. Jakmile jsme přejeli polské hranice, všichni se už těšili, jak poznáme nepoznané. Vstoupili jsme  do koncentračního tábora Birkenau (Březinka) a prostředí působilo děsivě. Když si představíte, že před pár lety na těch samých místech zabíjeli milióny lidí a to včetně malých dětiček, miminek, žen, dívek, chlapců, mužů ... Nejvíce nám ale asi vzalo dech, když nám paní průvodkyně řekla, že na cestě, na které stojíme a po níž půjdeme, je vysypaný popel lidí, to mi naběhla až husí kůže. Tohle je nepopsatelný pocit … Na vše, co jste se učili, si můžete sáhnout. Představivost vám jede na plné obrátky, bojíte se jen někam podívat a když se někam podíváte nebo jdete, uvědomujete si, že tady chodili lidé, kteří trpěli. Podmínky pro život byly téměř nulové, a proto lidé vydrželi tak 2 měsíce života a potom zemřeli. Nebo  hned jak vystoupili z malých vagónků, je zavřeli do plynové komory a těla potom pálili. Pálili lidi, které viděli před 15 minutami živé … Všude vás provází pocit, že přesně na tomhle místě lidé chodili, trpěli a umírali. A když jste v táboře Auschwitz (Osvětim) vešli do místností, kde bylo plno vlasů, bot, kufrů, věcí, které si lidé s sebou vezli, když mysleli, že jedou za prací, bylo to hrozné. Ploty kolem tábora byly pod elektrickým proudem a kdo se jen dotkl, okamžitě zemřel. Nikdo z nás nebyl schopný při prohlídce promluvit ani slovo, a když promluvil, bylo to na adresu tábora, jak lidé trpěli a v jakých podmínkách žili. Určitě bych tenhle silný zážitek všem doporučovala, ať ví a vidí, jaké nepochopitelné věci se děly za 2. světové války. 

 Šárka Kaděrková 9.B

Proč jezdí tolik lidí podívat se do bývalého koncentračního tábora Osvětim (ročně je to přes 1 milion návštěvníků z celého světa)?

v Zavzpomínají na svá mladá léta (ti starší), ti mladší si uvědomí, jaké to tehdy bylo.

v Chtějí vědět, co Hitler způsobil. Týká se to celého světa, tak si tím koncentrákem přiblíží fakta.

v Aby se podívali na místo, kde zemřelo mnoho nevinných lidí kvůli Hitlerovi. Jak se Němci vyžívali, když viděli trpět Židy.

v Pořád se mluví o světové válce a oni se chtějí podívat, jak to opravdu vypadalo v koncentračním táboře a zamyslet se nad tím.

v Třeba aby lépe pochopili, proč se všechny ty věci staly, aby to viděli na vlastní oči. Myslím, že to člověku opravdu dojde, až když je přímo u toho.

v Aby si vážili života a byli rádi, že nežili v té době.

Osvětim

Určitě každý ví, že jedním z témat dějepisu v deváté třídě je 2. světová válka. K ní patřily i koncentrační tábory. Proto se žáci 9. tříd ZŠ Tyršova ve Frenštátě vydali v pondělí 30. dubna na dějepisnou exkurzi do největšího koncentračního tábora – do Osvětimi. Do tábora, který ročně navštíví přes milion turistů z celého světa a který je od roku 1979 zapsán jako památka UNESCO. Po příjezdu do Osvětimi jsme spatřili spoustu autobusů a docela hodně lidí. Naše prohlídka začínala v táboře Birkenau (Březinka). Hned na začátek nám průvodkyně řekla, že na každém místě, po kterém jdeme, je prach zabitých lidí, což hodně lidem vyrazilo dech. Dále nám vysvětlovala, kudy přijížděly do tábora vagóny s Židy a vězni a taky podle čeho byli rozdělováni – schopni práce na jednu stranu a staří, nemocní a děti na druhou - „čekaly“ je plynové komory.
Cesta podél kolejí nás zavedla k plynovým komorám a krematoriu, po kterých už ovšem zbyly jen trosky. Beze slova jsme naslouchali působivému výkladu naší průvodkyně. Pak jsme se podívali do jednoho z mnoha dřevěných domků, postavených v řadě za sebou, ve kterém za války žilo kolem tisíce žen a nakonec na „záchody“ na které vězni chodili... Tímto končila naše prohlídka Birkenau a jeli jsme zase autobusem do Osvětimi I – Auschwitz. Navštívili jsme hodně budov (původně to byla kasárna), ve kterých jsme mohli zhlédnout hromady vlasů, bot, brýlí, hřebenů, kartáčů, kartáčků a dalších věcí, které Němci zabavovali vězňům. Následovala prohlídka původního bloku, kde byly v přízemí pokoje příslušníků SS a jeden pokoj vězňů, v suterénu potom mučírny. Pak jsme se odebrali kousek za tábor, kde byla původní plynová komora a krematorium. To už jsme ale věděli, že naše návštěva Osvětimi tímto končí...

Prohlídka na nás hodně zapůsobila a myslím si, že tato místa by měli navštívit všichni lidé, aby se naučili vážit si života a udělali vše pro to, aby se podobné hrůzy už nikdy nemohly opakovat.

Anna Píchová 9.C

Jak na vás zapůsobila Osvětim?

v Působilo to zvláštním dojmem, když jsem si představila, že na stejném místě lidé před pár lety trpěli a umírali.

v Bylo to drsné.

v Nebylo to moc příjemné. Člověk si tam uvědomí, co se dělo a více zjistí o té době.

v Nejhorší pocit jsem měla v táboře Březinka, když nám průvodkyně řekla, že lidský popel je všude.

v Nechtěl bych tam být.

v Cítila jsem to utrpení a dokázala si představit, jak tam lidé trpěli.

v V prvním táboře to na mne působilo strašným způsobem. To, co si tam Židé museli vytrpět, bych nepřál nikomu.

v Myslím si, že humor přešel i ty, kteří si rádi dělají srandu. Atmosféra byla strašná.

Co se vám vybaví, když uslyšíte „Osvětim“?

Největší koncentrační tábor v Evropě.

Šest milionů mrtvých, elektrický plot.

Mrtví lidé, pokusy na dětech.

Hodně mrtvých, kteří strašně moc trpěli.