Jak vyhrát recitační soutěž

Takže první je výběr básničky. Vybírá se asi tak, že se naučíme tu, která se nám bude líbit! Budou tam dobrá slova! A bude vcelku lehká. Pak se ji budeš učit. Asi první sloky a pak pudeš dál! Až si budeš myslet, že už ji umíš, tak si zavři oči a řekni si ji. Pak, jak už to budeš recitovat, tak se zkus zadívat na jedno místo, třeba dozadu na obraz! Pak se nadechni a říkej, ale hlavně pomalu! A pak už jen se ukloň a jdi si sednout.

 Sabina Žurovcová 7.A

V čítance si vybereme hezkou básníčku. Potom si sedneme někde na klidné místo. Básničku přečteme alespoň 5krát po sobě. Pak se naučíme každou sloku zvlášť. Jak básničku budeme umět, tak ji někomu zarecitujeme nanečisto. Každé ráno si básničku přečteme, abychom ji uměli dokonale. A pak, až nadejde ten osudový den, nesmí vás tréma přemoct. Potom, až nás učitel předvolá, tak si stoupnete před tabuli, nahodíte nevinný výraz, zadíváte se na jedno místo a začnete recitovat. Recitujeme plynule a aby nám bylo dobře rozumět. Nakonec se ukloníme, sedneme si a čekáme, jak to dopadne.      

Vašek Pilík 7.A

Nejdříve si vyberu doma v jakékoli knížce  jakoukoli básníčku, která se mi líbí. Pak se ji musím naučit (nejlepší způsob je, když se učíte po slokách, a pak si to několikrát řeknete). Když už mě ve škole vyberou a konečně se dočkám soutěže,  snažím se, abych ji nezapomněla. Když už jsem vybraná, jdu před porotu a nahlas a zřetelně řeknu svou básníčku. Potom se vrátím na své místo a už mi zbývá jenom čekat, aby mě vybrali alespoň na jedno ze tří míst. Když se dočkám prvního místa, začnu slavit.

Ivana Barešová 7.A

Jak vybrat básničku  

6.C:

v V knihovně mám knihu a z té si básničky vybírám každý rok. Básničku jsem si vybrala sama, se mi i textově líbila.

v Protože byla o mně a měla moje jméno. To je vše.

v Já jsem přišla ke své básničce tím, že jsem si vytáhla knížku plnou básniček a tam jsem si vybrala.

v Jednou jsem poslouchal CD od Jaromíra Nohavici, tak se mi tam líbila básnička, tak jsem si ji vybral.

v Vzpomněl jsem si na básničku z páté třídy, když jsem ji recitoval.

7.D:

v Já jsem přišla ke své básničce na internetu. Napsala jsem básničky a myslím, že to byla 3. stránka a tam jsem si ji našla.

v Přišla jsem do knihovny v Trojanovicích a zeptala jsem se paní knihovnice, kde mají nějaké básničky a ona mi dala 4 knížky. Doma jsem si vybrala.

Umíte napsat básničku? Víte, jak vypadá básník?

Požádali jsme o pár odpovědí několik lidí, o kterých víme, že píší básničky. Zeptali jsme se  Barbory Myslikovjanové (předloni byla naší žákyní), Veroniky Řezníčkové ze 6.A a paní Moniky Michnové (její básničku recitovala Míša ve školním kole recitační soutěže). Dnes si můžete přečíst odpovědi Barči, v dalším čísle Veroniky a pak přijde na řadu paní Michnová.

Barča Myslikovjanová:

? V kolika letech jsi napsala svou první báseň, co tě vedlo k jejímu napsání

! Bylo to přibližně v osmi letech, alespoň co se pamatuji. Hráli jsme si tehdy s bratrem a se sestřenicí na pohřební službu a já vymýšlela epitafy.

? Kde bereš inspiraci

! Inspirace je všechno okolo nás, celý tenhle svět. Inspirace je i v nás samotných. A to nejen na povrchu, ale především kdesi v hlubinách našich duší. Já osobně povětšinou čerpám sama ze sebe, nebo z čehokoliv, co ve mně vyvolá silný pocit, dojem.

? Máš doma nějaké slovníky, ve kterých vyhledáváš slova k rýmování

! Ne. Já žádné slovníky nevlastním – krom toho uvnitř sebe.

? Pomáhá ti někdo s vymýšlením

! Nepomáhá. S pomocí u takovýhle záležitostí rozhodně nesouhlasím, není to v mých očích správné. A hlavně nenávidím, když mi někdo do mé tvorby mluví. Stává se to málokdy, ale někdy přec. 

? Píšeš básně epické nebo lyrické

! Já osobně se v tvorbě nebráním ničemu a co zrovna napíši, to napíši. Rozhodně sama sebe nikam neškatulkuji a pořád zkouším psát nové věci.

? O čem píšeš básně nejraději

! Já o ničem nepíšu nejraději. Moje poezie je moje terapie. Píšu na základě svých pocitů, na základě událostí blízkého okolí apod. 

? Máš nějaké oblíbené místo, kde se rýmy nejlépe vymýšlejí

! Ať jsem kdekoliv – pořád jsem jinde. Mám svůj svět a tam se dá tvořit vždy bez ohledu na to, kde zrovna jsem.

? Vracíš se k napsané básni a měníš ji

! Někdy ano. Pokud mi na té básní zvlášť záleží a chci ji někde uveřejnit, tak ano. Ale napsala jsem už spousty obstojných básní, které byly zveřejněny i zcela bez úprav. Každopádně mohu říct jedno – nikdy nejsem se svou tvorbou zcela spokojená.

? Píšeš podle svých nápadů nebo se necháš někým - něčím inspirovat

! Nechávám se inspirovat svými myšlenkami.

? Píšeš i do nějakých novin, časopisů, posíláš své básně do soutěží nebo je schováváš doma „do archivu“

! Občas přispívám na studentský internetový magazín Postřeh, díky němuž mám za sebou i autorské čtení v Ostravě a v Brně. Jinak své básně do soutěží neposílám, jen se občas nějaké soutěže zúčastním já osobně. Každopádně domácí archív mám také – takový hřbitov nedopsaných, méně povedených či naopak povedených, avšak příliš osobních básní.

? Kolik básní jsi už celkem napsala, kolik jich napíšeš za měsíc

! Nedovedu říct přesně, ale mám asi 214 básní od věku cca 15 let. Kolik jich mám z dřívější doby, netuším. Za měsíc jich napíši… no, těžko říct. To záleží na mnoha věcech. Někdy člověk za měsíc napíše básní dvacet a další měsíc třeba vůbec žádnou.

? Přemýšlíš dlouho o básni nebo tě to chytne a hned  píšeš na papír

! To záleží na citovém rozpoložení. Někdy se člověk potřebuje prostě vypsat, to něco napíšu a pomalu ani nevím jak. Někdy zase je člověk moc přemýšlivý. Pak píšu rozhodně déle a vzniká poezie formou náročnější, s obsahem přemýšlivým, hlubokým, někdy až filozofickým.

? Je básnictví dědičné ve vaší rodině

! Nabývám toho dojmu, že ne. Ale s jistotou nemohu tvrdit.

? Čteš i básně jiných autorů, koho považuješ za nejlepšího básníka

! Hodně čtu amatérské básně, které i hodnotím. Jinak mezi mé oblíbené básníky patří kupříkladu Jan Skácel,Václav Hrabě, Josef Kainar, Ladislav Fikar, Jiří Wolker…

Malá noční poezie

Sbírky omylů tiše spí v krabicích,

přikryté hedvábím nočních krás.

Svádějící melodie hvězd zářících

vytančí úsměv každému z nás...

Poezie lásky

Ladně si pluji na našem něžném moři,

ve vlnách vepsané vzpomínky nás dvou.

Pod hladinou sladké polibky jež tvoří

mně a Tebe – jsme si neohranou hrou...

Tančíme v melodiích vanilkového nebe,

naše rty smáčím láskou s lehkostí stuhy.

Ležíme v oblacích, na nichž nás příjemně zebe,

mé a Tvé souhvězdí lásky – v odstínech duhy...