Co o vás prozradí písmo (aneb Co umí naši učitelé)?

Základy písma jsou stejné, avšak každý z nás píše jinak. Existuje obor, který se nazývá grafologie a zahrnuje různé zásady, podle kterých se dá leccos vyvodit.

Lidé, kteří absolvovali studium tohoto oboru, se nazývají grafologové. Zkoumají různé detaily písma, všelijaké kličky a dotahování písmen, ale dívají se na text i jako na celek – jakým působí dojmem.

Něco se dá vyvodit  i z podpisu, např. Adolf Hitler má v podpisu „ostré čáry, úhly“, zatímco herečka Elisabeth Taylor samé „kudrlinky“. Jelikož je to ale pouhý podpis, dá se z něj vyvodit jen málo (u některých skoro nic). Když ale necháte někoho, aby se vám podepsal na čistý papír, už podle umístění podpisu se také něco dozvíte (to neplatí jen u podpisu, ale i u obrázků – např. známé prasátko).

Někdo by se mohl zeptat, zda je grafologie pravdivá a důvěryhodná. To, co a jak píšeme, má na svědomí mozek. To on udává povely, co máme a nemáme dělat (grafologii se také někdy říká mozkopis).

V roce 1999 dali třem grafoložkám rukopisy pěti osob. Každá vypracovala posudek. Ty se shodovaly (samozřejmě nebyly zcela stejné. Každá grafoložka se zaměřila na něco jiného, ale základ zůstal stejný). Pak každé osobě zpracovali psychologické texty a ty se shodovaly s těmi grafologickými.

Psychologie psaní byla výstižně přirovnána k rentgenu, zachycuje totiž daného člověka „zevnitř“ – vidí mnohé, co není patrné při osobním poznání člověka.

Když si ale chcete nechat udělat grafologický test, nemůžete jen tak někde něco napsat a nechat si z toho udělat zhodnocení. Musíte si na psaní udělat čas, protože když spěcháte, jste nervózní nebo píšete perem, se kterým se vám špatně píše, to vše působí na vaše písmo. Píše se zpravidla na papír formátu A4, který by měl být bez linek. Text se často rozděluje na tři části. První se píše tak, aby to po vás kdokoliv přečetl, druhá jako dopis kamarádovi a třetí se píše volným písmem. Rozbor písma trvá až osm hodin čistého času a stojí od jednoho do dvou tisíc korun.

V naší škole máme paní učitelku Helenu Tvardkovou, která se grafologií zabývala. Vydala jsem se za ní a získala spoustu informací. Zeptala jsem se, jestli se dají z písma vyčíst nemoci. Dozvěděla jsem se, že duševní choroby ano, ale nemoci typu bakteriálního nebo virového ne. I když ne tak docela. Například když má někdo cukrovku, může se to projevit i na písmu – u cukrovky se lidem zhoršuje zrak.

Jistě jste zvědaví na znaky, podle kterých byste mohli zhodnotit své písmo. Jenže to vás musím zklamat. I když jsem se dozvěděla, že ti, co píší drobným písmem, jsou většinou uzavřeni do sebe a naopak ti, kteří píší roztaženým písmem, se hodně projevují. Ti, kteří mají sklon písma vlevo, se upínají na minulost, a ti, co píší směrem doprava, hledí do budoucnosti. Ale tohle neznamená, že když někdo třeba píše drobným písmem se sklonem doleva je člověk uzavřený, který je věčně myšlenkami někde v minulosti.

Na to, aby grafolog o někom řekl, že je dotyčný takový, musí objevit ještě několik jiných znaků, které by to potvrzovaly.

Pokud se budete hlásit do nějakého zaměstnání a tam po vás budou chtít ručně psaný životopis, můžete si být jistí, že projde rukama grafologa.

Jestli vás tato „věda“ zaujala a rádi byste absolvovali grafologický kurz, tak až po maturitě, po úspěšném maturitním řízení.

 Martina Durkošová 8.B