Zmrzlina

Máte rádi nanuky nebo zmrzlinu?

Celkové výsledky: nanuk 78 hlasů, zmrzlina 108 hlasů.

Oblíbená chuť zmrzliny

I. stupeň: čokoláda (17 hlasů), vanilka (16), citrón (15), šmoula (13), jahoda (12), jablko (10  hlasů)

II. stupeň: vanilka (18 hlasů), citrón (14), jahoda (11), pistácie (8 hlasů), jablečná a jogurtová (4 hlasy)

Celkový vítěz: vanilková zmrzlina (34 hlasů) druhá citrónová (29), třetí jahodová (23), čtvrtá čokoládová (20), pátá jablečná (14 hlasů).

O posledním kopečku zmrzliny...

Jistě již každý z vás okusil zmrzlinu.

            Původně jsme chtěli psát reportáž o posledním kopečku zmrzliny (začínal totiž podzim a my se domnívali, že prodej zmrzliny pro letošek končí), ale pan Dobiáš nás vyvedl z omylu. Kopečkovou zmrzlinu si budeme moci ve Frenštátě koupit i v třeskutých mrazech! A jak tedy vypadala naše exkurze?

            Nejdříve jsme na hledali na internetu poučení o historii zmrzliny: zmrzlina se začala vyrábět buď ve starověkém Egyptě, nebo Číně. Ale nejvíce pramenů uvádí, že v Řecku pod Olympem. Písemné záznamy z té doby uvádějí, že na sněhu z vrcholu, na kterém sídlili bohové, si pochutnávali bohatí Řekové již kolem roku 540 před naším letopočtem. V těch dobách šlo o luxusní zboží, které nešlo jen tak koupit! Zámožní Řekové si proto posílali pro sníh a led běžce, kteří si náklad předávali jako štafetový kolík. Sníh se pak vylepšoval medem, ovocnými šťávami nebo vínem. K milovníkům antické zmrzliny patřil i Alexandr Veliký.

            Dozvěděli jsme se to, co jsme potřebovali a vzhůru do terénu (tedy do cukrárny)!

V úterý 4. října jsme se sešli před učebnou počítačů a vyrazili na náměstí do cukrárny U Radnice, která patří panu Dobiášovi. Cestou jsme si povídali, kdo si co dá, a na co má kdo chuť, ovšem pan Dobiáš nás předběhl. Jen co jsme vešli do dveří, přivítaly nás paní prodavačky (cukrářky) slovy: „Vy jste ta exkurze? Pan šéf tady sice není, ale za chvíli přijde. A než přijde, tak každý z vás dostanete dva kopečky zmrzliny.“ Byli jsme všichni velmi mile překvapeni a rychle jsme se zase všichni nahrnuli ven, abychom se podívali jakou zmrzlinu mají. A že bylo z čeho vybírat!

Mezitím, co jsme každý dolízali zmrzlinu, přišel pan Dobiáš. A začalo zpovídání a povídání. Povídali jsme si samozřejmě o zmrzlině. Pan Dobiáš začal zmrzlinu prodávat od roku 1990 a začal s klasickou kopečkovou. Na nápad dělat vlastní zmrzlinu ho dovedla jeho dcera, která tento božský pokrm prodávala na brigádě. Pan Dobiáš nám ochotně odpovídal na naše otázky, a proto jsme se například dozvěděli, že nejprodávanější je vanilková zmrzlina, ale taky že zmrzlinu si vyrábějí, zatímco zákusky kupují.V jednom kopečku je 30% cukru, 30% sušeného plnotučného mléka a 15% koncentrovaných ovocných past na bázi přírodních produktů. Z 1kg ovoce se udělá 10dkg této pasty.

Základní 4 druhy zmrzliny jsou jahodová, vanilková, čokoládová a citrónová. Bez těch by podle pana Dobiáše žádná cukrárna ani stánek neměly být. Vedle těchto základních druhů existují i zmrzliny jako je stracciatella, lískový ořech, šmoula (je to vlastně karamelová zmrzlina, barvu má z přírodních barviv), a mnoho dalších, které nejsou až tak neobvyklým zbožím. Dále se také vyskytnou druhy jako je skořicová, exotik a jiné, které se vyrábějí jen občas. Nejvíce firma Dobiáš nabízela 40 druhů zmrzliny. Chybí snad jen rajčatová příchuť. Dozvěděli jsme se také, že v současné době mají dva zaměstnance a přes léto několik brigádníků, že stroj na točenou zmrzlinu stojí kolem 600 000 korun. Prozatím největší počet kopečků na jeden kornoutek byl čtrnáct.

Cukrárna U Radnice je v provozu od 17. června 2005, čímž si pan vedoucí splnil svůj sen. Vždy mají 12 druhů zmrzlin a budou prodávat celý rok, což znamená, že i v zimě.

Cukrárna by nebyla cukrárnou, kdyby neměli zmrzlinového psa, ten byl malý a bílý a také černý se skvrnami. Jedno ucho měl výš a jedno níž, také měl skvrnu pod okem a jmenoval se „BERUŠKA”

Na závěr nám pan Dobiáš položil záludnou otázku, jakou zmrzlinu má kdo rád. Martina řekla, že všechny a vyhrála další dva kopečky (dohromady tedy členové kroužku Počítače a psaní snědli přes litr zmrzliny).

Děkujeme za zodpovězené otázky, za zmrzlinu a příjemné odpoledne a přejeme mnoho dalších úspěchů.

Jeden kopeček zmrzliny bývá 1/30 litru. Kolikrát musíme líznout, abychom jej „zlikvidovali“?

                Pro Druhé patro vyzkoušeli: Daniela Mičková 8.C a Jakub Mička 7.B