Svět automobilů

 

Možná jste si všimli, že kolem nás jezdí stále více automobilů. Potkáváme je snad úplně všude – brání nám přejít cestu, stojí na všech parkovištích, najdeme je na školním dvoře. Pokusili jsme se zjistit, jak vlastně vzniklo první továrně vyráběné auto – Präsident, které můžete spatřit v muzeu v Kopřivnici. K tomu vám ještě přineseme pár řádek o Leopoldu Svitákovi – staviteli prvního auta (narodil se ve Frenštátě v říjnu 1856, celý život pak prožil na Hukvaldech). Nahlédli jsme do vzpomínek prvních řidičů na našem území, ale také navštívili pracoviště, kde se pochroumaným autům navrací zdraví.

 

 

 

Leopold Sviták

Před sedmdesáti šesti lety zemřel pro mnoho lidí neznámý, ale přesto v automobilovém průmyslu slavný konstruktér Leopold Sviták. Do základní školy chodil se známým skladatelem světové hudby Leošem Janáčkem. Po základní škole se vyučil zámečnickému řemeslu, ale nikdy se mu naplno nevěnoval. Pracoval totiž v automobilovým závodě v Kopřivnici. Tahle práce ho tak zaujala, že se z  prostého dělníka vypracoval na vedoucího závodu. Tam se pod jeho velením zrodil první osobní benzínový automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku. Nesl název NW Präsident. Proč se tak pojmenoval, dodnes nikdo přesně neví. Skončilo to samozřejmě velkým ohlasem a závod v Kopřivnici stále pokračoval na vylepšení a vývoji dalších automobilů. Leopold Sviták měl i své horší chvilky – např. když havaroval v Rychalticích na mostě přes řeku Ondřejnici (stalo se v roce 1900 a jednalo se o první dopravní nehodu na území našeho státu) a zemřel jeho spolujezdec a jemu samotnému musela být amputována noha až nad koleno.

 

 

 

 

Automobil NW Präsident – vyroben v roce 1897

 

Asi vás napadne, jakou rychlostí tohle auto jelo. No, řeknu vám, že kdybyste jeli na kole, byla by to skoro stejná rychlost, což znamená kolem 25km/h. Teď by asi každý raději vzal kolo a jel na něm, ale na tu dobu to bylo opravdu velmi rychlé. Tento automobil  vypadal velmi elegantně, ale v dnešní době bychom řekli, že je to jezdící kočár bez koní. Automobil byl řízen řidítky a to tak, že řidič tahal řidítka k sobě nebo od sebe. Po dokončení zkušebních jízd odjel v roce 1898 automobil po vlastní ose na výstavu do Vídně. Trasu dlouhou 328 km absolvoval za 14,5 hodiny čisté jízdy.  Tento vůz se zachoval až do nynější doby a je nejcennějším exponátem Národního technického muzea v Praze, kde se na něho můžete přijet podívat. Pokud by se vám to zdálo daleko, v muzeu v Kopřivnici uvidíte jeho naleštěnou kopii.

 

Radek Čečiva 9.C

Vzpomínka Jaroslava Svitáka na jízdu prvním českým autem

Na jedné z prvních zkušebních jízd s autem „Präsident“ v roce 1897 jel jsem s tatínkovým úředníkem Habanem mladším (pozdějším závodníkem) na silnici k Veřovicům. Bylo mi něco přes deset let, ale vzpomínka mi utkvěla v paměti. Před námi na silnici šla nějaká stará Veřovjanka s rancem na zádech. Po výstražném znamení houkačkou se ohlédla a plna úděsu přeskočila příkop, klesla na jeho okraji a začala se křižovat před příchodem Antikrista, který jel po silnici bez koní a k tomu ještě nevalně zaváněl. Uklidnila se teprve, když jsme přejeli a když viděla ve voze také děti (byla se mnou má mladší sestra). V prvních dobách byly zkušební jízdy, které se většinou odbývaly v nejbližším okolí Kopřivnice, tj. na cestě do Příbora, Štramberka, Veřovic a zejména na císařské silnici z Místku do Nového Jičína, spojeny s nemalými překážkami, o kterých dnes není již potuchy. Je-li na silnici ještě ve veliké dálce v protisměru koňský nebo kravský potah, bylo nutné zmírnit „rychlost“- nějakých 16-20km/hod, - vystoupit z auta, pomáhat sedlákovi chlácholit koně, hodit jim případně kabát přes oči a tak je převést, plašící se a vzpínající, kolem stojícího auta. To stálo bezprostředně u jednoho příkopu silničního a selský povoz balancoval obvykle některým kolem v protilehlém příkopu. Řidič auta si vždy oddechl, když byl povoz mimo, neboť větší část těchto potkání končila u soudu v Příboře nebo Novém Jičíně. Potkat v neděli kočár, obsazený plně lidmi – znamenalo při tehdejší plazivosti koní předvolání k soudu, neboť takové setkání končilo obvykle v silničním příkopu, a proto lidé vyskákali z kočáru, utekli do polí a jen několik zmužilých krotili koně, aby kočár nerozbili. V pozdější době, kdy rychlost jízdy se zvýšila – přes 16km/h byly další potíží tak zvané „Wasserschlagy“. Byly to stružky upravené šikmo přes cestu tak, aby při dešťových přívalech mohla voda stékat rychleji do příkopů. Přejet takový rigol „v tempu“ znamenalo držet se oběma rukama auta, aby z něj člověk přímo nevyletěl.

Otisknuto v časopise Dějiny a současnost 1967

 

 

 

 

První auto v Trojanovicích

 Po dlouhém bádání po vesnici, když jsem hledal pamětníky kvůli získání informací z doby dávno minulé, mě napadlo zeptat se pana Drahomíra Strnadla, bývalého starosty, který ví o Trojanovicích snad úplně vše. Muž, který jako první v Trojanovicích vlastnil automobil, se jmenoval Leopold Pustka. Ten již v roce 1928 vlastnil automobil typu Tatra 12. Byl to malý lehký vůz (cca 680kg), měl na tehdejší poměry neuvěřitelné vlastnosti. Při rychlosti 70km/h a výkonu dvanácti koňských sil se vůz stal velice oblíbeným. Během tří let se vyrobilo přes 3 500 kusů těchto vozů. K dostání byl v  mnoha úpravách. Například se stahovací střechou, pohonem na dřevoplyn. Tatra 12 se využívala díky jednoduchému podvozku a vzduchem chlazenému motoru v náročném terénu a v extrémních klimatických podmínkách. Byl to snad nejúspěšnější a nejspolehlivější model kopřivnické Tatrovky .

 

Vladan Švidrnoch 9.B

 

Kolik aut bychom dnes napočítali ve Frenštátě a okolních obcích?

 

Možná vás napadne, že když víme, kdy se objevilo první auto v Trojanovicích, mohli bychom také vědět, kolik aut je v současné době ve Frenštátě a okolí. Požádali jsme o pomoc člověka, který to ví nejlépe.

Paní Anna Padrtová, vedoucí odboru dopravy MÚ Frenštát pod Radh., nám na náš dotaz ohledně  počtu vozidel, která jsou registrována na odboru dopravy MÚ Frenštát p.R., sdělila: „Jedná se o celkový počet vozidel, u kterých je vlastník nebo provozovatel vozidla osoba s trvalým pobytem (nebo firma se sídlem) ve Frenštátě a spádových obcích (Bordovice, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice). Údaje jsou z centrální statistiky ke dni 22. 3. 2007.

V současné době máme registrováno v obvodu naší působnosti 13469 všech motorových vozidel, z toho jich však je skutečně evidováno na osoby s trvalým pobytem v obvodu naší působnosti jako provozované 9391. Ostatní vozidla jsou buď dočasně vyřazená z registru, nebo odhlášena na jiné vlastníky, kteří si vozidla dosud nepřihlásili na svém příslušném úřadě, a tedy jsou potom evidována stále u našeho úřadu. Do tohoto počtu naopak nejsou zahrnuta ta vozidla, která si osoby s pobytem v naší působnosti zakoupili, ale dosud na našem úřadě nezaregistrovali. Takových osob je bohužel stále více - počet takových vozidel, která nejsou řádně přihlášena v našem registru se bude pohybovat tak kolem 1000 vozidel (obdobný počet takových vozidel však je asi odhlášených na jiné vlastníky, kteří je dosud nikde nepřihlásili k registraci). Do celkového počtu registrovaných vozidel jsou zařazeny všechny druhy motorových vozidel (motocykly, osobní a nákladní automobily všech kategorií, traktory, a přípojná vozidla za osobní a nákladní vozidla a za traktory).

Z počtu obyvatel v obvodu působnosti našeho úřadu je 12114 řidičů - tedy skoro každý občan starší 18 let u nás má řidičský průkaz, když vezmeme v úvahu, že Frenštát s okolními obcemi má asi 19 tisíc obyvatel (všech - včetně malých dětí, které ŘP ještě nevlastní).“

 

 

 

Malé nahlédnutí do nelehkého podnikání

Tento den začal jako kterýkoliv jiný. V průběhu dopoledne jsem dostala nápad, že s redakcí Druhého patra navštívíme autoservis Autojena. A to bych nebyla já, abych se toho hned nechytla. Šla jsem tedy pochlubit se se svým nápadem p. uč. Ondryášovi. Ten ovšem mou radost nesdílel. Řekl, že Autojena je z ruky. Ale dodal, že bychom tam mohli jít se Šárkou. K tomu jsme si usmyslely, že s sebou vezmeme i Vladana a Radka a taky našeho kámoše Jirku, který je z Prahy. Samozřejmě domluva s autoservisem zbyla na mně. A tak jsem napsala e-mail vedoucímu Autojeny, panu Vašendovi. Majitel mi ochotně odpověděl a tím pádem jsem byla domluvena. Firma se nachází na hranici Frenštátu a Trojanovic. Nadešel pátek a naše parta se setkala u Beskydu a vyrazila směr Autojena. V minulosti jsem tam již párkrát byla, protože tam pracoval můj taťka. Dokonce si pamatuji, že když jsem byla ještě malá, jela jsem s babičkou a dědou z Frenštátu domů a brečela jsem, protože jsem nebyla s rodiči. Tak jsme se zastavili do autodílny podívat za tátou. Ten zrovna opravoval auto a byl v montážní jámě. Hned, když jsem ho zahlédla, rozběhla jsem se za ním. Do dneška si pamatuji, že mu koukala zpod auta jen hlava. Ale čas běžel a my museli jít. Tak takové mám na servis vzpomínky. Ale zpět k tématu. Po příchodu do firmy nás uvítal pan Vašenda. Šli jsme s ním do malé útulné  kanceláře, kde nám ochotně odpověděl na naše zvídavé dotazy. Poté jsme se mohli mrknout do prostor autoservisu, kde nám ještě pověděl pár zajímavostí. Kdybych byla kluk, chtěla bych také v podobné firmě pracovat. Závěrem bych chtěla poděkovat panu Vašendovi za to, že nám umožnil tuto exkurzi.

Nikola Reková  9.C

 

 

 

Čtyři novináři se odloučili od vyšlapané cestičky Druhého patra a vydali se do terénu na vlastní pěst, tj. na vlastní riziko. Přinášíme vám horké zajímavosti přímo od majitele servisu AUTOJENA – pana Jana Vašendy.

 

 

? Jak dlouho už Vaše firma existuje a kolik má zaměstnanců?

! Existujeme již 17 let a máme celkem 5 zaměstnanců.

? Kolik aut opravíte průměrně za měsíc?

! 50 až 150 vozidel.

? Jaké značky aut opravujete?

! Převážně evropské, většinou jsou to: SEAT, AUDI, FORD, ŠKODA, někdy přijede japonec nebo korejec.

? Co se na autech opravuje nejvíce?

! Brzdy, motory a karoserie.

? Provádíte i lakýrnické práce?

! Ano, většinou jsou to karosářské práce, které většinou hradí pojišťovna např. Alianz.

? Jaké doplňky si nechávají zákazníci dělat?

! Střešní okna, nosiče, rádia a různé praktické věci.

? Kolik jste prodali letos zimních pneumatik?

! Letošní zima nás velice zaskočila, tudíž byl malý výdej.

? Od jakých firem kupujete náhradní díly?

! Kupujeme je od firem jako jsou například ELIT, RALL, Auto Kelly.

? Plánujete rozšíření vašich prostorů?

! Inovujeme, vylepšujeme. Neplánujeme zatím žádné větší rozšiřování prostorů.

? Je zájem zákazníků předělávat motory aut na plynový pohon a děláte takové přestavby?

! Je to opět sezónní záležitost.

? Budete letos testovat tlumiče pérování zdarma a jestli ano, ve kterém měsíci to bude?

! Nevíme, jelikož je to ekonomicky pro nás náročné.

? Jaké druhy zabezpečovacích zařízení proti krádeži aut nabízíte a o které mají vaši zákazníci zájem?

! Ano, máme zde na výběr z různých mechanických a elektronických zařízení, např. GPS.

? Montujete na auta tažná zařízení?

! Ano, záleží na požadavcích zákazníka.

? Je v této oblasti nějaká konkurence?

! Ano, konkurence je velká, jelikož je zde mnoho soukromníků.

? Děláte také diagnostiku motoru aut (zjištění závad auta přes počítač)?

! Ano, jelikož bez této činnosti nejde auto prakticky opravit.

 

 

Za odpovědi děkuje Nikola Reková 9.C, Vladan Švidrnoch 9.B, Šárka Kaděrková 9.B, Radek Čečiva 9.C a Jiří Dykast